Hory

Pel-mel z Tater 2018

4. 11. 2019  

Eh… nějak se mi to v tom kompu kupí… ve frontě tu mám přes deset reportů a času si s tím pohrát pramálo! Nuž, tak tu shrnu zas čtyři akce do jednoho balíčku a předkládám tak pár obrázků z našich výpadů do Vysokejch… tak F11 a mrkej :o)

 

(1) Say10 und Plesnivec       (Radko, Svoby / 24.11.-26.11. 2017)

Na začátek tu máme jednu retro akci z roku 2017, kdy sme si se Svóbem Podlysohorským střihli ukrutnej off-road hajk ze Štrbskýho plesa na Patriu… velká to zkouška vůle, místama po pás v kleči… dál, směrem k Satanovi, už to byla lahoda, umocněná nevšedním bivakem na hřebeni!! Další den posbíráme pár vrcholů a šup Mlynickou dolinou zpět ke káře, kde je třeba ještě pomoct přimhouřit oko výběrčímu parkovného, ať se můžem následně rozšoupnout v XXL Vyšné Hágy, kde vyšmudlíme plán na poslední den… objevnou pouť k chatě Plesnivec a jejímu okolí :o)

 

(2) Ľadová Bradavica       (Radko, Štek / 28.4.-29.4. 2018)

Konec dubna, noční vlak do Popradu, moc toho nenaspíme… únava se projeví nad Térynou, kde mi parťák začíná podřimovat v néé zrovna postel-friendly terénu :o)  Chlad motyk v dlaních ho však brzy vytrhne ze snění a my se můžem plně soustředit na mašinérii Starou cestou (II) k vrcholu Ľadovýho štítu! Tam krátce spočnem a jdem zkontrolovat ještě Malej Ľadovej… tady už mi totálně dochází baterky… teda samože né moje, ale ve foťáku, což jsem jaksi podcenil, a tak z dalšího dne máme velkej prd, když nepočítám pár mazanic ze Štekovo ajfounu, jež pořídil po vylezení jakousi snad jen tušenou linií na Bradavicu :o)  Pak následoval ještě sestup skalními labyrinty a vysněženým žlabem k místu, kde žlab přecházel ve vodopád, což sme přelstili baletními krůčky v nejistým terénu a slaněním jedné délky na pevnou zem!! To sme pak museli ocenit u pivka na Slizkým dómu, neb na to byl stejně čas, páč předplacenej zpáteční vlak nám už dávno ujel… tož tak :o))  Jó… a spali sme na Zbojandě!

 

(3) Dračia dolinka       (Radko, Štek / 11.5.-13.5. 2018)

Uběhly dva týdny a sme tu zas… tentokrát bez maček a motyk, zato s dvojicí špagátů, lezečkama a vším tím harampádím… a navíc na tři dny! Pátek nebyl moc valnej… sotva sme došli pod stěnu, začlo chcát. Překlepem to pod fólií a pak se snažím nalézt do jedný pěkný cesty… daří se mi akorát tak hodit pěknou tlamu přímo šiškou na sníh, naštěstí friend podržel, a tak další pokus už vychází, avšak před druhou délkou mě zastavuje déšť se sněhem, a tak na to pro dnešek prdíme a mazlíme bivak-plac! Sobotní plán je jasnej, lezem na Kôpky… vybrali sme cestu Korsák-Urbanovič (V) a byla to dobrá volba, tak akorát pro nás :o)  Sestup/slanění zpátky do doliny taky fajn proces! Na neděli sme si nechali páteční rest… první délky se tak ujímá Štek a já se vrhám na zbývající dvě. Netušil jsem, že něco, co má v názvu ‚relax‘, může tolik bolet!! Po několika neúspěšných pokusech (čti: několika průletech, kdy tatranská žula nemilosrdně drásá kůži) měním taktiku a ejhle… Relaxačný kút (VII) je za mnou… ufff!!! Eště si zaskočíme nahoru, rozhlídnem se z hřebene, slaníme, pobalíme cajky a celí šťastní pelášíme dolinou… parádní víkend!!

 

(4) Javorové Skalky       (Radko, Svoby / 9.11.-11.11. 2018)

Na podzim se vydáváme se Svobym, žejako nějaká kamzičina… prej Javorový hřeben… Veľkou Studenou dolinou na Javorák a dál po hřebínku až kamsi do Tatranskej Javoriny! Hmm, tak teda jo!! Na Velký Javorový to jde v klidu, stejně tak i na Prostredný… na Malý se ale nedostanem… je třeba slanit do Javorové škáry a na to nám nevyjde špagát, vzal jsem jen útočnou třicítku :o(  Nu což, stejně už je pološero, a tak se vracíme k hlavnímu vrcholu a bivakujem! Ráno východ slunka jak z katalogu… pokocháme, pobalíme a vrháme se žlabem kamsi na sever… až v půlce nám dochází, že sme o žlab vedle, takže o kamzičinu rozhodně nouze není a dole si náležitě oddechnem! Překrosíme do Zadnej Javorovej doliny, dost sestoupíme, pak zas dost nastoupáme a takhle elegantně obchčijem celej hřeben tak, že nás to vyplivne kdesi před Širokou… jak mazané :o)  Širokou traverznem a fičíme dál… Horvátov vrch a Zadná kopa, kam už přicházíme za totální tmy… malá úprava terénu a chrníme! Ráno zas na obloze kouzla a čáry… jen, co se vynadíváme, mažem dál touhle úchvatnou divočinou, kterou eště vymazlujou parádní výhledy na Belianky!! V Tatranskej Javorině pak už jen spokojeně oddychujem a čekáme na kukabus… prostě vejlet jak má bejt :o)

, , , ,


52 komentářů

  1. avatar kastanek napsal:

    Ve skutečnosti….. Nejkrásnější větu kterou jsem četl tady od lidí co se tu někdy zjevujou,co se týče času, tak do dnešního datumu (nečetl jsem ju tady na webu).Jo kaštan, kdyby jsme nebyli takové kurvy, tak by nám možná nepřišlo, že jsme přemnožení.doopravdy krasneeee z mého momentálního pohledu,.sedí mě tam aj to slovo kdyby a nesedí možnáaaaaaaaa…

  2. avatar kastanek napsal:

    A Napíšu. Já už viděl policiji dělat doopravdy nepěkné věci vzhledem k tomu, že byli minimálně 50 procent pokud ne 100 v pracovní době. Ano z mého pohledu byli ti lidi v zaměstnání minimálně částečně jestli ne stoprocentně. ale to by se případně vyhadalo na sto procent, že byli mimo pracovní dobu a já ubližovat nechcu. Já se cítil policiji už nejednou v životě sikanovany. Údajně už jsem dostal policajta do situace kdy lhal on mě….. Já nechtěl kontrolovat a hledat chyby na něm, ale on na mě…. A JA nejsu stoprocentně svatý, ale hříšný člověk. budu se teď snažit koncentrovat na hooodne věci. Fuuuu, auuuuu, bolí, strach, radost, naštvání, uvolnění atd atd. hory, lesy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.