Poxk, silný to web udatných děv a kmánů, kterak se cestami dobrodružnými k cíli svému prodírají. Bejvávalo…

…kmáni z cest svých v euforii povzneseni, nepozorni, děvami spanilými zblbnout se nechali a jali se sémě své na půdu úrodnou saditi. Po vzklíčení znaveni do měkkých křesel upadají a třímajíc škopek moku dvanáctistupňového slintají nad omamnou vůní krkovičky, jež jim v troubě saň sp(l)anilá škvaří. Udatnost jejich v tělesném tuku pomalu s plynoucím časem rozpouští se, podobně jako spanilost družek jejich v štěkavou hyenu mění se. A tak namísto nocí probdělých, vzpomínaje u poxkmagazinu na zlaté časy, nechť sebere kmán poslední zbytky udatnosti, naloží náklad potomka na bedra svá a jde rozpouštět tuky krkovičky a moku dvanáctistupňového tam, kde to všechno začalo, věříc že mezitím štěkavá hyena o5 děvou spanilou se stane… dříve než kmán udatný ve světě na jinou narazí… a tak pořád dokola dokud smrt na cestě jeho nepotká. Amen!

A teď česky + fakta: Po loňském oťukávacím čtyřdenním alpinečundru z Hallstattu přes Seewand, Hallstattergletcher, Steiner Scharte, Grosse Gosaugletcher do Gossau, jsme to letos napálili na přechod Piz Palü. Pěkně z Diavolezzy kolem Piz Trovat, kde jsme si bucli v jednom z asi 20-i bivaků, SV normálkou na vrchol, dále přes Piz Spinas, kterej byl teda s dětma v odpoledním rozbředlém sněhu celkem napínavej a před východní Bellavistou jsme to traverzli na Fortezzu, kde jsme si dali 4 krásné podvečerní slaňovačky téměř rovnou do spacáčku. No a další den jsme se už jen flákali přechodem ledovce Vadret Pers k horní stanici Diavollezy a sestupem k jezeru Laj da Diavolezza, kde jsme si zase pod širáčkem bucli. Na dobré ráno nás oblízl kravský jazyk a pelášili jsme k autu, kde fotři shodili megabágly a nasadili dětský batůžek. V kraťáskách jsme pak nenápadně prošli starou loveckou stezkou na krásnou vyhlídku, ze které jsme už zapluli do davu, ale taky na koupačku ke Cascata da Bernina a na nocleh k říčce Morteratsch, vytékající z ledovce pod stejnojmenným kopcem. Bylo to fajne a až na ten batoh i celkem pohodové, počásko přálo, prostě jak za starých časů…! Tak Big Dík všem čudlíkům na laně a brzy snad zase do Hajku!

A co na to potomci?

Vilma: „Víš, co se mi nejvíce líbilo? Jak jsme šli přes ten největší ledovec… a můj největší zážitek byl, jak jsem s tatínkem spadla z hřebenu Piz Spinas :)“

Honza: „Vždycky jsem si přál mít sníh v létě!“

Tímto zdravíme všechny fotry a obzvláště a specielně ty poslední novopečené. Kitera Máru a Gurka Ticháče! No jo, tak už došlo i na Gurka!!! Hurááá!!! Guru, samo čím dřív začnete, tím lépe. Jako start a první hluboký zážitek doporučuju společně trénovat uzlíky na čerstvě přestřihlé pupeční šňůře při domácím porodu… pokud jsi už zapomněl tak dle videa tu :)

Honza (12let), Vilma (8 let), fotři Matěj a Svoby       (9.8.–13.8. 2021)

Piz Palü, Švýcarsko