Hory

Mont Blanc 2002

20. 06. 2002  

Nejvyšší vrchol Evropy. Celkem osm se nás dalo dohromady, co jsme chtěli stát na vrcholu. Čtyři se rozhodli nevybočovat z fronty na vrchol a jít přes chatu Vallot. Čtyři přes chatu Requin a Mont Maudit. Tak jsme se nacpali do Toyotí dodávky v počtu 9 lidí a 8 zádotěžítek a přes Curych , kde jsme zanechali číslo 9, vyrazili. Cesta do Chamonix z Ostravy trvala asi 14 hodin. Po příjezdu do Chamonix jsme se snažili najít nějaký levný kemp. Nakonec jsme ho našli před Chamonix po levé straně v les Frasserands. 4 eura na den? Ubytovali jsme se a naplánovali aklimatizačku na Petite Aiguille Verte. Další den po návratu z Petitu a zjištění informací o počasí na Meteo France přímo v Chamonix, jsme se vydali vzhůru. Čtveřice, která si to valila přes Vallotku, nás vysadila na vláček, který jel až nad ledovec Mer de Glace. Vyjíždí od Le Biollay a překoná asi 860 výškových metrů. Jednosměrný lístek stojí 10 euro. Pěkná vyhlídka. Na ledovec se dá sjet kabinkami. Jízda 2 eura. Bylo už po dvanácté. Vyšli jsme nenavázaní a bez maček. Dnešní cíl byla chata Requin. Po levé stráně jsou vidět Petit a Grand Dru. Trhliny jsou sice velké, ale cesta je „vidět“. Bez problémů se dostáváme na taculský ledovec. Glacier du Tacul. Když tu z ničeho nic vidíme číslo 2 zajíždět do ledovce. Trhliny přikryté sněhem jsou lehce rozpoznatelné, ale on na jednu takovou šlápl. Byl tam. Nenavázaný. Jediné lano na svém zádotěžítku. Zaklínil se tam batohem a nemohl se hýbat, ale ani si batoh sundat, protože by se propadl ještě níž. Nic moc situace. Číslo 1 rozhodl, že svážeme sedáky. Spustil mu cepín, pak pětimilimetrové lanko na batoh a nakonec svázané sedáky. Trvalo to víc než půl hodiny. Když jsme ho vytáhli, zjistili jsme, že barva jeho obličeje splynula s jeho zelenou mikinou. Dalších deset minut se rozmrazoval. Kývl, že na chatu dojde v pohodě. Pro jistotu jsme se navázali. Když jsme se ptali, jestli nevěděl kam šlape, tak řekl že jo, ale byl to zkrat. Pod chatou jsme si ještě přidělali mačky. Šli jsme přes séraky. I když začalo pršet byla to úplná nádhera. K chatě jsme dorazili za tmy. Chatař nás poslal do bivaků nad chatou. Ráno nás vzbudil vytrvalý déšť. Vylezli jsme ze stanů a všude kolem nás mlha. Opět jsme čekali skoro do dvanácti, než přestalo pršet a než se udělalo aspoň víc viditelno. Minuli jsme Petit Rognon a vyšli na Glacier du Géant. Tady je orientace poněkud horší, ale nakonec jsme kolem Gros Rognon a Pyramide du Tacul dorazili až do sedla Col du Midi (3.532 m.n.m.). Kousek nad sedlem je i chata Cosmiques, ale v sedle bylo pár prázdných záhrabů, tak jsme si stany postavili tam. Další den bylo v plánu dojít až do sedla Brenva (4.303 m.n.m). Leží za Mont Mauditem. Do výšky 4100 bylo krásně, pak se na nás začaly valit mraky, padat sníh a foukat více než silný vítr. Tak tak jsme vylezli alespoň Mont Blanc du Tacul (4.248 m.n.m). Viděli jsme na pět metrů a nebylo pomyšlení hledat cestu do sedla Mauditu. Rozhodli jsme se vrátit do sedla Col du Midi. Počasí se spíš zhoršovalo, než zlepšovalo ( i když sem tam se mlha úplě rozehnala) a tak najít i cestu po které jsme přišli byla docela sranda. V sedle číslo 1 a 2 šli do opuštěného iglú a my jsme se snažili postavit stan. Nakonec se povedlo a tak jsme mohli v noci oslavit narozeniny čísla 3 jednou plechovkou bowlí. Ještě večer jsme dostali zprávu od druhé čtveřice, že vitr se pohyboval mezi 100-120 km/h. A další den to nemá být o nic lepší. Bylo rozhodnuto. Musíme dolů. Čekat ve stanu není pro nás. Po ostrém hřebínku jsme se dostali na lanovku na Aiguille du Midi(3.842 m.n.m.). Lístek do Chamonix stál 28 euro. Po příjezdu dolů pro nás přijel zbytek i se zprávou, že už jsou dole od včerejška a na vrcholu nebyli (taky počasí).  Ale zrovna teď jdou znova. Tak nastala půlhodina rozhodování jestli se k nim přidáme, ale nikomu z nás se nakonec nechtělo. Číslo 5 zůstal s náma. Všichni tři to nakonec normálkou (přes chatu Vallot) vylezli.

Přemek, Radek, Kamil, Péťa,  Robby, Jirka, Ivan, Kony    (1.7.-4.7. 2002)

, ,


První, úplně první...!!! :-D

  1. avatar Tichac napsal:

    Když už nevyšel ten vrchol, tak aspoň vyšla ta moje exkurze pod ledovec :o)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.