Hory

Rila a Pirin 2006

12. 08. 2006  

Blesková akce Robbyho a Chrenka. Původní plán Rumunsko a kluci s bikama padl s Radkovým kuckáním. Robby jel Bulharsko, Turecko, Řecko. Týden Bulharsko. Vichren, Musala. To jsme prostě museli. Šopák, pivo, šopák, hory, pohoda, bus. Bulharsko je skvělé. Chybělo víc dnů v horách a moře. Únavná je cesta od nás do Sofie. Úplatní jsou celníci. Kšeftaři jsou Bulhaři.

Z centrálního busáku jsme museli na jiný, ale nevěděli jsme jak se jmenuje. Tak jsme se zeptali v budce, hodná paní nám poradila a ještě prodala lístky do městské hromadné dopravy. Zeptali jsme se, kde vystoupit. Pozdě. Na periferii jsme míjeli Bulhary vlekoucí se do práce. Posnídali jsme a dostali se na busák. Vedle. Z tohoto se do Banska nejede. Hodná paní v budce se spletla. Nabízel se nám taxík. Hodný, ale předražený. Takže opět autobus. Pak tramvaj, pak trolejbus. A byli jsme tam. Ovčí kúpel. Dali jsme si pivo a nasedli do busu vstříc horám.
Bansko je v pohodě. Městečko žije. Další hodná paní nám nabídla střechu nad hlavou. Za pouhých 10 leva na noc a kousek od náměstí. Dali jsme si skvělé jídlo, prošmejdili Bansko křížem krážem a šli spát.

Ráno jsme vyrazili na Vichren. Měli jsme plán, že někoho stopnem, ale dali jsme se po sjezdovce a tamtudy jezdí proklatě málo aut. Do toho se s náma vydal pes Banský. Věrně nás doprovodil až k chatě. Takže jsme to celé odšlapali až nahoru. Počasí nám kompletně vyšlo, jen na vrcholu se udělal mrak drak, černý jak buty, tak jsme radši vystřelili. Byl to jen takový bubák. Kdyby nám vyšel plán se stopem, mohli jsme ten den udělat okruh s Končetem a Kutelem. Tak snad příště! Cestou dolů jsme stopli Frantíka s Bulharkou na dovči. Tak nám ušetřili poměrně dost kroků. Přespali jsme ještě jednu noc u hodné paní.

Ráno jsme si dali snídani, že jsme se nemohli hýbat. A busem jsme se vydali směrem Rilský Monastýr. Autobus byl plný turistů, Robby taky musel upustit. Je to velice zajímavé místo. Rozhlédli jsme se, nacpali se šopákem a hurá do Borovce. Borovec je vyčpělé Štrbské pleso, tatam je krásná atmosféra Banska. Ale v jednom hotelu nás nechali za 15 leva. Tak jsme přespali.

Druhý den jsme neudělali žádnou chybu a nasedli rovnou do lanovky (za 7 leva zpáteční) na Jestřábí chatu. Odtud je to kousek na chatu Musala. A pak na vrchol Musala (2.925 m). Zas nám to vyšlo, výhledy paráda. Jak jsme scházeli dolů, už se zatáhlo. Dole jsme si vyzvedli věci a šup na bus do Sofie. Na nádraží jsme stopli bulharského Fitipaldiho. Tedy stopli, pěkně si nás nahnal do káry. V Sofii jsme byli v prdeli. Tedy aspoň na chvíli. Hledali jsme nějaké knihkupectví s Lonely Planet, bohužel nic. V jednom jsme potkali Slovenku, co se snažila nám zjistit nějaký nocleh. Věřili jsme, že něco najdem. A našli. Prošli jsme nějakám průchodem a ejhle. Hostel. Za 20 leva v centru. Paráda. Umyli jsme se a šup na obchůzku. Trajdali jsme skoro do 11 a pak jsme šli spát. Veskrze bez zajímavostí na tak velké město, ale stálo to za to. Ráno už nás čekalo loučení, mě cesta domů a Robbyho do Istanbulu.

Přemek, Robby   (24.7.-30.7. 2006)

, ,


První, úplně první...!!! :-D

  1. avatar Tichac napsal:

    Chrenko, už rok a půl mě trápí svědomí… musím se přiznat! Ten zápal plic sem celou dobu simuloval, abys konečně moh´ zažít nějakej pořádnej trip. A to se povedlo!
    Bikování přes Fagaraš by byla přece nuda, no uznej!!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.