Ski & Snb

Zaprášená Ludroffka 2012

16. 04. 2012  

Už dlouho se tu nic neděje, čtenáři sou jistě hladoví, a tak když venku pořád leje a bajkovačku sme skrečovali, je čas tu nasolit eště trochu toho zimního dovádění :o)  Tak mrkněte na bílý fotky a začtěte se do Svobyho rozjímání z parádního prášení…!

 

Je konec ledna 2012, vrcholí první vlna sněhové nadílky, předpověď hlásá velké ochlazení a na hrebeňoch hór hmlu a fičák. Pro pěkné pojezdy je tedy zapotřebí držet se dole v závětří. Vrátná bude asi pasé…rozjíždí se diskuse „freeride nebo cenzura“, navíc „little money=little funny“, a než dva dny hrabat poorané, to raději pět dní šlapat a laškovat v panenské peřince. Na mysl okamžitě vyskakuje jeden z našich restů, oblast nízkotatranského Salatína. A tak jsme zase na cestě. Za Martinem na okamžik z mlžného oparu vykoukne hřeben Malé Fatry. Připadáme si jako na cestě někde v BC, takhle krásně zasněžené jsme to neviděli už pěkně dlouho. „Ty, a vzals foťák že?“ Ticho, motor auta a můj mozek spokojeně bručí, mozek naprázdno, o to spokojeněji…“Ty vole, nevzal. Aléé mám ho nachystaný doma na stole.“ No tak chybka se vloudila, ale Ticháč zachránil, takže máme alespoň jeden.

A zanedlouho jsme v cíli naší cesty, tedy vlastně na startu, na konci vesnice Ludrová. Na zahřátí 30 minut lopatama dlabeme bunkr pro auto a napcháváme vepříky matrošem na pár dní pobytu v zasněžené divočině. No, už nám po nich bylo vyloženě teskno. V Rumunsku mi byla odspod trochu zima, a tak jsem si nezapomněl vzít „navíc“ ještě tenkou alumatku, když mají uhodit ty mrazy. Ó jak krásně se v tom bordelu v kufru auta leskne. Ale jaké to překvapení!? Zimní tlustá karimatka se sice neleskne, ale to přeci nemůže znamenat, že tady není? Takže se hned ze startu chvilku těžce smiřuju s tím, že holka zrovna kalí v Ostravě s panem foťákem, oba beztak stejně jako Ticháč smíchy bez sebe z toho, co za idiota je vlastní. No nic, doufám že to ve zdraví přežiju…!

A tak vyrážíme nekonečným údolím do míst, kde tušíme skvělé terény. Na podzim jsme to tady mapovali sokolím okem z hřebene Salatína. Tož shora teda vůbec nebylo vidět, že je v údolí terén členitý a skalnatý, místy jako v tiesňave za Terchovou. Trošku napjatí tedy pokračujeme údolím dál a kolem 15h začínáme řešit bydlení, jelikož narážíme na parádní seník – sen každého začínajícího pyromana. Navíc metrová vrstva sena jistě nahradí karimatku. Shazujeme konečně ze zad vepře rovnou do sena a jdeme hledat terény, které v poslední chvíli před setměním nakonec nacházíme. Po návratu se zabydlujem a začínáme kuchtit. Voda teče čůrkem v blízké skoro zamrzlé stružce, a tak odpadá rozpouštění sněhu. Nocleh je příjemně měkoučký, je hezky teplo, no o to hůř se ráno vylézá z vyhřátého spacáku ven.

Následující dny věnujeme šlapání a ježdění. Systematicky vyšlapáváme dva chodníčky na protilehlé svahy plus jeden spojovák údolím tak, aby z nich byly dostupné všechny možné spoty. Celkem jich bylo pět, tedy spousta práce a zábavy v jednom. Předposlední den si takhle brousíme předposlední jízdu a na dojezdu potkáváme paní lišku, která plaše zmizí v naší stopě. Přichází poslední jízda a asi kilometrový sešin údolím vyšláplou pěšinou k seníku. Ale co to? Ve stopě se choulí rezavé klubíčko. Za jízdy čekáme, že se co nevidět rozběhne a zmizí, ale ono nic. Objíždíme ho, zastavujeme a zkoumáme. Je to opět paní liška. Naše přítomnost s ní ani nehne. Leží a kouká, my stojíme a koukáme taky. Po pár fotech do magazínu s rozpaky jedeme dál. Pokud leží z vyčerpání, do rána je po ní… jenže jak ji pomoct? Možná jsme poserové, ale představa, že ji vezmeme s sebou do seníku mi nepřijde zrovna reálná. Signál tady není a naše nedůvěra v zelené kamizoly spíš vyvolává obraz čapky z liščího kožichu. A tak to necháváme na paní Přírodě, no a ráno už jí kopeme díru a hledáme pěknou větvičku. Teď už reálně vím, co znamená být tuhý. Je to stejné jako když v mrazu pověsíš vyprané kalhoty ven na sušák…! Po  necelé hoďce těžké dřiny se vypařují poslední zbytky výčitek svědomí a už zase ryjeme zahrádku – bohužel naposled.

No, a je tady ten šedý plíživý hajzl s kruhy pod očima – pan Návrat. Přestože lesáci zatím prohrnuli cestu do poloviny údolí, byla dlouhá a úmorná. Obzvláště pro borďáka Ticháče, který opět připomínal pojízdný epilepťák. Balíme kufr šípáka Forda a jedeme na čas zase do smradlavé šedi Ostravy zarobit na další dobrodružství. Šmytec…

PS: Proč není k článku přiložena mapka? Z několika důvodů:

1) Charakter lesního porostu se v souvislosti s těžbou dřeva a živly dost rychle mění, je tedy dost pravděpodobné, že třeba už po roce vše bude jinak (jiná výška sněhové pokrývky, těžba, vítr, polom….)

2) Bez mapky je to větší dobrodružství, o které bychom neradi někoho připravili – taky jsme žádnou něměli. Stačí být při čtení pozorný a použít klasickou mapu, nebo si to očíhnout v létě. Určo narazíte na další super terény.

PSS: Enjoy! … a nepodpalte seník, nám se to málem povedlo :o)  V okolí jsou ještě údajně 3 salaše, my narazili na jednu – byla zamčená.

Radko, Svoby        (23.1.-26.1. 2012)

,


17 komentářů

  1. avatar Tichac napsal:

    Pit: Oka, mám leštěnku na boty – černá barva…může bejt?!? :o)))

  2. avatar Pit napsal:

    jj bylo to luxusni od zacatku az do konce!!! Hlavne ta posledni jizda – nezapomenutelna!!

    Tichac – tvuj zadek je obtisknut na sedacce!!! priprav si nadobicko a prijdes lestit :o))

  3. avatar Tichac napsal:

    Tak peciválové, Jizerky opět nezklamaly…
    luxusní poježdění, parádní akce… díky Pite!!!

    Zdravíme i Robbíka do Walesu :o)

  4. avatar Tichac napsal:

    Chrenko: Jenom 120?? Sračko!!! :o))
    TomTom: Já nejdu!!

  5. avatar wificek napsal:

    Jdete nekdo zitra na Majales?

  6. avatar Chrenko napsal:

    radko: presne si trefil hrebik na hlavicku, ja se na tech 120kilo dostanu, ne ze ne!!!

  7. avatar Pit napsal:

    Nu coz… tak si to uzijem sami a nic reportovat nebudem!! :o)

  8. avatar Tichac napsal:

    Pit: Oni nepojedou… proč taky!?? My jim to tu přece pak pěkně poreportujem a oni tak o nic nepřijdou… zkrátka projedou se singlem taky, aniž sundaj nohy ze stolu a pustí se lahváče :o)))))

  9. avatar Pit napsal:

    Kdyby moje prdel mohla rict mym noham aby me nakopaly, tak by mela smulu :o))) Hold na prvni vyjizdku to bylo masakr, ale dobry masakr!!!! Takze vsem co jeste vahaji zda jet ci nejet za 14 dnu na SINGL POD SMRKEM vzkazuji – UZ TED MUZETE LITOVAT O CO PRIJDETE!!!!

    tak a tim dnes koncim, jdu (jestli se tomu da rikat chuze) spat

  10. avatar Tichac napsal:

    Tak ne asi, draci!!! To nebyl nějakej libovej páreček, ale pořádná dávka karbanátků, svíčkový, hovězího a vepřovejch hlav!!! Prostě maso de-luxe!!
    …jdu umřít!! teda plazím se… :o))

  11. avatar Rob Roy Lazy napsal:

    maso, fakt maso dnes! DP …

  12. avatar Tichac napsal:

    Ĺudia, útorná bajkovačka bola veĺmi výživná!!! Bahno bolo, snieh bol, všetko bolo… aj potoky a karambóly :o)) Zajtra to zĺahka rozšlapňem zasa!!!

  13. avatar chrenko napsal:

    dobre vy dva!!!

  14. avatar Tank napsal:

    Dam ti presny recept jak uvarit nacelnika lidozroutu.

  15. avatar Tichac napsal:

    Tank: Bylo to boží nebo sme bozi?! Ať je to jak chceš, souhlasím :o)) A ten report z Bornea neodflákni!!!

    Adek: Jak draku, už zpátky z Colorada?!

  16. avatar adek napsal:

    Punk bueee!!!

  17. avatar Tank napsal:

    Hej fakt bozi

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.