Na podzim byla dlouho v plánu bajkovačka v Albánii, ale jak už to u nás bejvá, vše bylo nakonec úplně jinak :o)  Od zimy sme se téměř nezastavili, tak nám přišlo rozumný kapánek zvolnit… že jako odpočinková akce nějaká! Shodou okolností v tu dobu brala Svobyho Jarča svou mámu ke slaný vodě, tak sme využili příležitosti, vetřeli se do Fordky a svezli se až na ‚Ostroff‘… hlavně z Ostravy pryč!!!

Tak se nám to vyklubalo, že vyjíždíme někdy v polovině září, večer po šichtě. Ve Vsetíně nabíráme čtvrtého člena výpravy a pálíme to směr Hellas country, kam dorážíme po příjemném noclehu u bulharské řeky třetí den ráno do přístavu Αλεξανδρούπολη. Zdlábnem nanuka, Ticháč si zamkne bříško pitíčkem s názvem Ρετσίνα a to už se naloďujem na trajekt společnosti Chaos ferries, který nás vyplivne po dvou hodinách plavby na ostrově Σαμοθράκη. Holky se ubytují, my přebalíme batohy a už nás vezou na východní výběžek ostrova, odkud druhé ráno vyrážíme vstříc nejvyššímu kopci Fekáli. Z něj pak máme naplánovaný sestup neprobádáným říčním korytem. Pro jistotu bereme taky lano. Vidíme to tak na dva dny, ale už záhy nám kozy cestou mečí, že budou tři… když to vezmem šmahem! Prostě klasická odpočinková dovča :o)  Na vrchol se vydrápem za víc jak den, stejně nám trvá i průzkum koryta, kdy zlehka přičichnem k poznání kaňóningu!! Po následném relaxu v horkých pramenech nás holky hodí tentokrát na jižní výběžek ostrova, kde u moře končí cesta. Odtud, až po východní výběžek, je to jeden velký útes spadající přímo do vody, který je rozeklaný, na délce asi 10km vzdušnou čarou, pouze dvěmi řekami. Kolem poledne se naloďujem a vyplouváme vstříc dalšímu čtyřdennímu dobrodružství. K večeru se vyloďujem v deltě první řeky, kterou jdem hned další den prozkoumat. Následující den obcujem s plovoucími kameny v moři. Tohle je hodně zajímavý druh lezení a je mnohem napínavější než vypadá! Za soumraku vplouváme do delty druhé řeky, která nás ráno příliš daleko nepustí, a tak tady necháváme rest pro příště… holt tahle půjde jedině shora dolů. Cestou ještě začutáme na poslední písečné pláží růžový frisbee a v podvečer připlováme na východní výběžek, kde už na nás mávají holky…! A je tu konec a nekonečná cesta domů… ale jednou, jednou se sem zase vrátíme :o)

Velkej dík podpůrnýmu týmu za prima servis a zázemí, Adkovi za nepromokavej vak na naše objemný cargo a hlavně bráchovi za luxusní plavidlo bez kterýho bysme byli nahraní… danke šén všem!!!

Radko, Svoby  &  support team       (18.9.-26.9. 2012)

Řecko, Samothraki