Hory

Pel-mel z Tater 2018

4. 11. 2019  

Eh… nějak se mi to v tom kompu kupí… ve frontě tu mám přes deset reportů a času si s tím pohrát pramálo! Nuž, tak tu shrnu zas čtyři akce do jednoho balíčku a předkládám tak pár obrázků z našich výpadů do Vysokejch… tak F11 a mrkej :o)

 

(1) Say10 und Plesnivec       (Radko, Svoby / 24.11.-26.11. 2017)

Na začátek tu máme jednu retro akci z roku 2017, kdy sme si se Svóbem Podlysohorským střihli ukrutnej off-road hajk ze Štrbskýho plesa na Patriu… velká to zkouška vůle, místama po pás v kleči… dál, směrem k Satanovi, už to byla lahoda, umocněná nevšedním bivakem na hřebeni!! Další den posbíráme pár vrcholů a šup Mlynickou dolinou zpět ke káře, kde je třeba ještě pomoct přimhouřit oko výběrčímu parkovného, ať se můžem následně rozšoupnout v XXL Vyšné Hágy, kde vyšmudlíme plán na poslední den… objevnou pouť k chatě Plesnivec a jejímu okolí :o)

 

(2) Ľadová Bradavica       (Radko, Štek / 28.4.-29.4. 2018)

Konec dubna, noční vlak do Popradu, moc toho nenaspíme… únava se projeví nad Térynou, kde mi parťák začíná podřimovat v néé zrovna postel-friendly terénu :o)  Chlad motyk v dlaních ho však brzy vytrhne ze snění a my se můžem plně soustředit na mašinérii Starou cestou (II) k vrcholu Ľadovýho štítu! Tam krátce spočnem a jdem zkontrolovat ještě Malej Ľadovej… tady už mi totálně dochází baterky… teda samože né moje, ale ve foťáku, což jsem jaksi podcenil, a tak z dalšího dne máme velkej prd, když nepočítám pár mazanic ze Štekovo ajfounu, jež pořídil po vylezení jakousi snad jen tušenou linií na Bradavicu :o)  Pak následoval ještě sestup skalními labyrinty a vysněženým žlabem k místu, kde žlab přecházel ve vodopád, což sme přelstili baletními krůčky v nejistým terénu a slaněním jedné délky na pevnou zem!! To sme pak museli ocenit u pivka na Slizkým dómu, neb na to byl stejně čas, páč předplacenej zpáteční vlak nám už dávno ujel… tož tak :o))  Jó… a spali sme na Zbojandě!

 

(3) Dračia dolinka       (Radko, Štek / 11.5.-13.5. 2018)

Uběhly dva týdny a sme tu zas… tentokrát bez maček a motyk, zato s dvojicí špagátů, lezečkama a vším tím harampádím… a navíc na tři dny! Pátek nebyl moc valnej… sotva sme došli pod stěnu, začlo chcát. Překlepem to pod fólií a pak se snažím nalézt do jedný pěkný cesty… daří se mi akorát tak hodit pěknou tlamu přímo šiškou na sníh, naštěstí friend podržel, a tak další pokus už vychází, avšak před druhou délkou mě zastavuje déšť se sněhem, a tak na to pro dnešek prdíme a mazlíme bivak-plac! Sobotní plán je jasnej, lezem na Kôpky… vybrali sme cestu Korsák-Urbanovič (V) a byla to dobrá volba, tak akorát pro nás :o)  Sestup/slanění zpátky do doliny taky fajn proces! Na neděli sme si nechali páteční rest… první délky se tak ujímá Štek a já se vrhám na zbývající dvě. Netušil jsem, že něco, co má v názvu ‚relax‘, může tolik bolet!! Po několika neúspěšných pokusech (čti: několika průletech, kdy tatranská žula nemilosrdně drásá kůži) měním taktiku a ejhle… Relaxačný kút (VII) je za mnou… ufff!!! Eště si zaskočíme nahoru, rozhlídnem se z hřebene, slaníme, pobalíme cajky a celí šťastní pelášíme dolinou… parádní víkend!!

 

(4) Javorové Skalky       (Radko, Svoby / 9.11.-11.11. 2018)

Na podzim se vydáváme se Svobym, žejako nějaká kamzičina… prej Javorový hřeben… Veľkou Studenou dolinou na Javorák a dál po hřebínku až kamsi do Tatranskej Javoriny! Hmm, tak teda jo!! Na Velký Javorový to jde v klidu, stejně tak i na Prostredný… na Malý se ale nedostanem… je třeba slanit do Javorové škáry a na to nám nevyjde špagát, vzal jsem jen útočnou třicítku :o(  Nu což, stejně už je pološero, a tak se vracíme k hlavnímu vrcholu a bivakujem! Ráno východ slunka jak z katalogu… pokocháme, pobalíme a vrháme se žlabem kamsi na sever… až v půlce nám dochází, že sme o žlab vedle, takže o kamzičinu rozhodně nouze není a dole si náležitě oddechnem! Překrosíme do Zadnej Javorovej doliny, dost sestoupíme, pak zas dost nastoupáme a takhle elegantně obchčijem celej hřeben tak, že nás to vyplivne kdesi před Širokou… jak mazané :o)  Širokou traverznem a fičíme dál… Horvátov vrch a Zadná kopa, kam už přicházíme za totální tmy… malá úprava terénu a chrníme! Ráno zas na obloze kouzla a čáry… jen, co se vynadíváme, mažem dál touhle úchvatnou divočinou, kterou eště vymazlujou parádní výhledy na Belianky!! V Tatranskej Javorině pak už jen spokojeně oddychujem a čekáme na kukabus… prostě vejlet jak má bejt :o)

, , , ,


5 komentářů

  1. avatar Hanz napsal:

    Tak se mi to konečně podařilo přelouskat a uvízlo ve mně, nebo to jen tak vyznělo. Nevím. Každopádně myšlenka je, že jako spacákoví povaleči. Teda i károškoví, abych nikoho neurazil. Samo, ale ti nejnejnejlepší.

  2. avatar Tichac napsal:

    Svób: Domluveno… bude to kamzičí metal :o))

  3. avatar Pucci napsal:

    supr čupr kamzici !

  4. avatar Svoby napsal:

    Ach jo, až zas jednou budu normálně chodit, sem tam hned z5 a Javoráky se špagátem a bez oklik!!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.